Scream of the Lambs je na hudebním poli docela mladým spolkem. Vznikli vlastně loni, kdy také vyšlo toto debutní album. Samotní muzikanti ovšem žádnými hudebními žabaři nejsou. Všichni prošli různými kapelami, z nichž nejznámější bude zřejmě brutální death metalová smečka Laniena Mentis, kde řádili kytarista LU2 a baskytarista Dejf1939. Jak už ale z uvedeného stylového zařazení vyplývá, tak na nějaké deathové běsnění zapomeňte.

Při první zběžném poslechu, každého zřejmě napadne srovnání s kapelami jako Krucipüsk nebo Dark Gamballe. Především zpěvák B.O.B.dRy, může být srovnáván s Tomášem Hajíčkem z „Pysků“, a to zejména v drsnějších polohách. Po důkladném poslechu ale zjistíte, že tohle přirovnání, není až tak přesné.

Album začíná „ovčím“ intrem, na které tématicky navazuje skladba Lambs, ale o nějaká zvířátka v textu rozhodně nepůjde. Vlastně texty celého alba, jsou velice zajímavě napsány a člověk se musí k jejich podstatě hezky prokousat. Pokud jsem je správně pochopil, tak se jedná především o nešvary lidské společnosti, politiku a náboženství.

Co se týká muziky, dá se říci, že celé album je velice pestré a jednotlivé skladby jsou od sebe dobře rozpoznatelné. Nejvýše bych postavil Lambs a I Am Hungry, ve kterých jsou velice výrazné melodické refrény a myslím, že u posluchačů zabodují nejvíce. Navíc v Lambs je možné zaslechnout trošku Machine Headovského riffování. Metalové fandy určitě potěší skladby Si to ty? a Cosmic Messiah, které jsou velice svižné a především hodně metalové. Krysí závod je zajímavou kombinací metalcoru a rockovější tváře Pražského výběru. Kámen je pro změnu směsicí funky a metalu. Závěrečný Kruh to vše uzavírá. Pozornému posluchači jistě neunikne témeř Panterovský riff. Záměrně jsem vynechal skladby Tma a Otázka, které mně bohužel zaujaly nejméně. U druhé jmenované snad trochu zaujmou industriálně metalové pasáže.

Celkově se tedy jedná o velice slušný debut. Deska se prezentuje především povedeným zvukem (studio Propast), velmi dobrými texty a profesionálním přístupem jednotlivých členů. Abych nezapomněl na všechny členy, tak ještě musím doplnit, že na bicí zde hraje LEE, jehož možná znáte z pop-grungeových Duckies. Myslím, že pokud si tohle CD pořídíte, tak určitě nešlápnete vedle. 8/10

http://www.abysszine.com/2008030009-scream-of-the-lambs-messiah-symphony-no-1939.html

Po intru, které tvoří procítěný ovčí bekot (bodejť by ne, když v závěru je slyšet broušení řeznického nože – a navíc, stačí si přeložit název kapely), na nás skupina SCREAM OF THE LAMBS, pocházející z České Lípy, nekompromisně zaútočí se svým nadupaným HC, absorbujícím i vlivy ostatních metalových odnoží. Jak je u obdobných nahrávek dobrým zvykem, nechybí podladěné kytary, melodické refrény, notná dávka emocí i špetka alternativy.

Lídrem kapely je nepřehlédnutelný zpěvák "B.O.B dry", kterého od bubeníka dělí celých dvacet let. Skupinu, která v našich HC vodách proplouvá cca jeden rok, doplňují dva ex-muzikanti z českolipské death metalové kapely LANIENA MENTIS, a to kytarista "LU 2" a baskytarista "DEJF 1939".

Některé písničky mi atmosférou připomínají brněnskou INSANII (zejména výrazná třetí skladba s jednoduchým a úderně emotivním refrénem "V temnotách", s bicími jak vystřiženými z Black drumova rukopisu), napadá mě ještě občasná podobnost s KRUCIPÜSK, ale srovnávání bude v tomto případě určitě zbytečně zavádějícím. Prostě poctivě hutné a emotivní HC obohacené o další hudební vlivy (koneckonců není nic jednoduššího, než si poslechnout nějaké skladby na MySpace). Všechny skladby jsou zpívané v češtině a texty, i přes svoji zdánlivou jednoduchost, překvapují svojí úderností (jako např. refrén výborné skladby "Kámen": "závidím ptákům, svobodu mraků"). Těžko hledat mezi skladbami tu nej – album je výborně vyvážené a každá z kompozic má svůj náboj, atmosféru, nápad, a drží si tak svoji nadprůměrnost po celých 38 minut.

Překvapení je však vícero. Zejména velmi dobrý (na české poměry) zvuk, který má na svědomí studio Propast, kde se v září 2007 toto první CD kapely nahrávalo, i následný mix v ADK Prague. Dalším překvapením je to, že kapela po tak relativně krátké době působení stvořila tak dobré CD (po všech stránkách), což u prvotin bývá (bohužel) spíše výjimka. Je zřejmé, že kapela přeskočila prvotní fázi hledání vlastního projevu a o svém soundu má od začátku jasno. Překvapením pro mě bylo i nahrání pěkně zvonivé podkladové akustické kytary do refrénu "Lambs", což ale neznamená, že tato písnička je určena pro poklidné posezení u táborového ohně s partou folkařů. Jedinou chybou se tak stala chyba tiskařská, kdy v bookletu je zaměněno pořadí písniček 7 a 8 ("Krysí závod" je opravdu osmou skladbou a "Cosmic messiah" sedmou - alespoň na mém CD).

A resumé? Příznivci českého HC pozor! Během jednoho jediného roku vyrostla v České Lípě kapela, která si rozhodně zaslouží váš respekt, a která se takřka bleskově zařadila mezi naši HC špičku. Po poslechu jejich prvního CD jistě pochopíte proč. Já jen doufám, že to nebylo jenom začátečnické nadšení a zapálení pro hudbu, ale že SCREAM OF THE LAMBS nám ještě několik výtečných CD připraví.

hodnocení: 85 % Tom

SCREAM OF THE LAMBS
Messiah Symphony No. 1939
Vl.nákl 38:17
Styl: metal crossover Stát: ČR
Rok: 2007
http://rockblock.musichall.cz
--------------------------------------------------------------------------------

SCREAM OF THE LAMBS z České Lípy vznikli teprve v loňském roce, ale všichni členové už mají za sebou působení v několika předchozích formacích, což je na jejich hudbě jednoznačně poznat. V každém okamžiku je cítit nadhled, hráčská suverenita a vyhraněný názor na to, jakou hudbu hrát a také jakým způsobem toho dosáhnout. SOTL - to jsou především burácející kytarové rify, vyšperkované krátkými, vygradovanými sóly, pod nimiž tepe spíš rocková než metalová rytmika, i když i ta občas dokáže rozjet opravdu pekelné thrashové sypačky. Nad tím vším se zpupně naparuje mocný chraplák, který vám s jemností řetězové pily odborně naporcuje vaše sluchovody. Pokud SOTL čerpali inspiraci jinde, tak to rozhodně nedávají nijak okatě najevo, ale pokud už bych měl někoho jmenovat, tak bych řekl, že v sobě spojují těžkotonážní hard core PRO-PAIN, moderní thrash metal MACHINE HEAD a hrubý dirty metal BLACK LABEL SOCIETY. Ve skladbě „Kámen“ se zase ozve sekané frázování vzdáleně připomínající rapování, díky čemuž celá skladba vyznívá tak trochu v duchu CLAWFINGER. Přestože jsou po celou dobu opravdu velmi heavy, daří se jim tu a tam vymyslet i docela slušné melodie, takže např. titulní motiv z „I am Hungry“ mi v hlavě rotoval několik dní, než jsem se ho dokázal zbavit. V kapele panuje výborná souhra, jejich zvuk je kompaktní a naprosto homogenní, v každém okamžiku pak velmi dynamický a dostatečně razantní. Bez potíží dokáží měnit „gard“ a střídat drsné pasáže s klidnějšími, stejně jako výborně pracovat s dynamikou a rytmickými strukturami. Tím ale nechci vzbudit dojem, že to jsou nějací rozjitření vizionáři, kteří experimentují se vším co jim přijde pod ruku. Jejich hudba je velmi přímočará a jednoznačná, přesto díky výše vyjmenovaným vlastnostem není nijak stupidní, ani prvoplánová, což jistě většina z vás ocení. SOTL jsou velmi osvěžujícím zjevem na tuzemské metalové scéně a jejich debut „Messiah Symphony No. 1939“ je pořádnou porcí moderního metalu.
4/6

SCREAM OF THE LAMBS - Messiah symphony no. 1939 - http://www.fobiazine.net/

další fotografie Název Screams Of The Lambs asi nikomu nic moc neříká, ale Laniena Mentis by v leckteré hlavince být mohla. A právě z Lanieny se rekrutuje polovina SOTL – kytarista LU2 a basák DEJF 1939. V čele ale stojí nepřehlédnutelný zpěvák B.O.B Dry, který by poslednímu členovi kapely, bicmenovi s přezdívkou LEE, mohl s přehledem dělat tatíka – vždyť věkový rozdíl mezi nimi činí rovných dvacet let.

Kapela funguje zhruba rok a na podzim 2007 zamířila do Propasti, kde pořídila debutní nahrávku s prapodivným názvem Messiah symphony no. 1939. A volba studia je prvním trumfem, který českolipský kvartet třímá v ruce. Zvuk je precizní, nadupaný, všechny nástroje jsou perfektně slyšet.

CD začíná odpuzujícím bečením jehňátek před příchodem pána s nožem a ocílkou, ale pak se rozjede hard core / metal palba. Proti působení v death metalové Lanieně pánové citelně zjednodušili svůj projev a výsledkem je jasně strukturovaná muzika oscilující mezi nasraným HC a valivým metalem. Kdesi na webu kapely jsem vyšťoural sousloví cross core a tahle definice stylu se mi hodně líbí, jednak je to originální slovní spojení, jednak produkci skupiny výstižně charakterizuje. Z devíti zpívaných skladeb žádná nikterak nevybočuje, všechny jsou vzácně vyrovnané. Tudíž není možné vypíchnout nějaký extra hit, na druhou stranu ale ani nějaký horší kousek. Důraz je kladen na hutné rify, důraznou rytmiku a výrazný, velmi dobrý zpěv. Často se k sólovému zpěvákovi přidává sbor a spousta refrénů zní díky tomu naléhavěji a snad i hitově. Jsou momenty, které ihned napadnou paměťové centrum a v hlavě hrají pořád dokola. Na mysli mám třeba téměř celou Tmu, kde paradoxně plní roli chytlavější
části obě sloky a refrén (nebo spíše výkřiky „v temnotách“) skladbu výrazně přitvrzuje. Také I am hungry, která se zpočátku lehce vymyká okolí díky pomalejší pochmurné atmosféře, s nástupem sborů přidá na tempu i na naléhavosti. Jasně, objevují se i momenty, které už člověk nejednou slyšel, ale ono dneska snad už ani nejde přijít s nějakou totální originálností. Příkladem zmíněné tradičnosti je klasická HC skákačka Si to ty?. SOTL se na desce obešli bez syntetických zvuků, což na jedné straně činí nahrávku stravitelnější, na straně druhé v závěru alba přichází ke slovu pocit, že se vaří stále z jedné kuchařské knihy. Ale to není nějaká výrazná slabina, to je prostě dané stylem a hranicemi, které si pánové stanovili.

Ač jsou názvy skladeb v češtině i angličtině, textům vládne jazyk český, s občasným cizozemským výkřikem typu „I am hungry“ nebo „It´s all ready“. Slova většinou zaobaleně šijí do společenských poměrů nebo vyjadřují touhu po svobodě. Ne, že by se tam objevovala klasická HC klišé, ale spíše taková avantgardní poezie nebo slogany naskládané za sebe, aniž by tvořily příběh.

Grafika obalu je spíše střízlivější, žádné experimenty. Na titulce vyděšená dětská tvář, uvnitř přehledně texty, upravené foto a klasické záležitosti (sestava, info o nahrávání, děkovačky…).